Třetí podnik MČR v kartingu byl pro mě prvním opravdu velkým porovnáním sil se světovou elitou. Mnoho světových jezdců využilo závody MČR v německém Wackersdorfu jako přípravu na zářijové Mistrovství světa, které se zde bude konat. V této obrovské konkurenci se mi podařilo zajet devátý kvalifikační čas v 30-ti členém startovním poli, což mě velmi potěšilo a dodávalo velký optimismus do závodů. V prvním závodu mě ale pár jezdců startujících za mnou ukázalo, že se ve světě nejezdí v rukavičkách a po třech kontaktech se soupeři jsem nakonec dojel na solidním, ale nebodovaném 17. místě. Byl jsem opravdu rád, že jsem dojel zdravý a motokára neutrpěla žádnou škodu.

Do druhého závodu jsem i já trochu přitvrdil a po tuhých bojích jsem dojel na skvělém 13. místě. Posbíral jsem tedy pár mistrovských bodů, což se v této obrovské světové konkurenci mnoha mým soupeřům z českého mistráku za celý víkend nepovedlo.

V superfinále jsem do předposledního kola držel skvělé 11. místo a úporně za sebou držel dva soupeře, kteří se mě několik kol drželi. Měl jsem už hodně zničené pneumatiky a tak jsem už hodně úporně bránil. Jednomu z nich ale došla trpělivost a pěkně mířenou ranou na zadní nárazník mě v jedné rychlé zatáčce roztočil a poslal pod kola toho druhého pronásledovatele, který v ten okamžik jel hodně přes 100 km/h a neměl šanci zareagovat. Byla to obrovská rána, ze které jsme vyšli já i Simon Billman ze Švédska nezraněni. Naše motokáry ale byly na odpis.

Tento víkend pro mě byla po jezdecké stránce obrovská škola. V závodech s piloty světové úrovně jsem byl schopen držet krok. Stejně jsem ale domů odjížděl zklamaný. Na vině byla velká škoda na motokáře, která byla pro můj našponovaný rozpočet více než citelná.